Stanovisko CR k ZK o propojen obchodnch rejstk

     Pstup k informacm

Stanovisko:
1. Zapojen do st obchodnch rejstk
V soucasn dob probh v rmci MSp diskuze o moznm pipojen CR k projektu EBR.

2. Spoluprce na zklad dohody o sprv elektronick st obchodnch rejstku a jej
podmnky
Navrhovan varianta se jev jako rozumn esen. V dan situaci by bylo velmi obtzn volit
jinou nez smluvn cestu.

3. Pidan hodnota spojen st obchodnch rejstk a elektronick st podle smrnice o
transparentnosti
Domnvme se, ze v prv ad je poteba vyesit situaci s propojenm rejstk s clem
usnadnit pstup k informacm. Vzhledem ke skutecnosti, ze projekt EBR je jiz osvdcenm
projektem a castn se jej 18 clenskch stt, tato iniciativa by mohla bt v krtkodobm
horizontu naplnna. Navc pedseda sprvn rady EBR Paul Farrell pislbil plnou podporu
tmu EBR a zkrcen lhty pro pijet novch clen na minimum v ppad, ze bude nutn do
EBR v krtk dob pijmout zbvajcch 9 clenskch stt (mezi kter pat i CR).

Otzka dalsho propojen by pak mla bt esena nsledn na zklad zkusenost zskanch
pi implementaci popsanch iniciativ a poptvce po takovmto esen a na zklad podrobn
studie dopadu.1

     Spoluprce obchodnch rejstk v peshranicnch situacch

Stanovisko
1. Preferovan esen  esen c. 3
Pokud jde o otzku spoluprce obchodnch rejstk v peshranicnch situacch, jsme toho
nzoru, ze systm IMI by se dal vyuzt v ppad notifikac vyplvajcch z Dest smrnice
nebo z nazen o SE, SCE, pp. SPE, kter umozuj peshranicn pemstn sdla. Nicmn
tento systm by byl obtzn vyuziteln pro ppady dle Jedenct smrnice. Smrnice
vyzaduje zpis pobocky do rejstku ve stt, kde je zzena, v situaci, kdy spolecnost, kter
pobocku zakldala, se d prvem jinho sttu. Dochz vsak casto k situacm, kdy matesk
spolecnost zanik a dochz k jejmu vmazu z domovskho rejstku, pp. je proti n vedeno
insolvencn zen, a rejstk, kde je zapsan pobocka, se tuto informaci casto vbec nedozv.
V tto situaci by mla probhat pravideln a automatick kontrola informac a daj
zapsanch v rznch rejstcch. Jedenct smrnice vsak ani nestanovuje pozadavek na
spoluprci mezi relevantnmi obchodnmi rejstky. Do fungovn projektu BRITE, pp.
jinho projektu, bude otzka zveejovn pobocek velmi obtzn esiteln.


1
  Problematika elektronick st podle smrnice o transparentnosti spad do gesce MF, kter se ke stanovisku
k tto ZK nevyjdilo.
Vzhledem ke skutecnosti, ze projekt BRITE je teprve ve sv pilotn fzi a participuje na nm
asi pouze ctvrtina clenskch stt, lze ocekvat, ze spustn jeho provozu bude dlouhodobjs
zlezitost. Zrove si uvdomujeme, ze nen vyesena financn otzka spojen se vstupem do
BRITE a vyuzitm jeho technologi. Na druhou stranu tento projekt je pesn men na situace
jako jsou peshranicn fze, pemstn sdla i zveejovn pobocek.

Domnvme se tedy, ze ve stvajc situaci se jako vhodn esen jev varianta c. 3  tedy
pechodn vyuzit projektu IMI (kter jiz vsechny clensk stty implementovaly) a zrove
pokracovn ve vvoji, pokud jde o projekt BRITE. IMI systm je pruznm nstrojem a jeho
sirs vyuzit v rmci vnitnho lze podpoit.

Pro problematiku pobocek by mohla bt rychlm esenm revize 11. smrnice a stanoven
povinnosti spoluprce mezi jednotlivmi rejstky v mezch dan smrnice (dle esen v 10.
smrnici). Do budoucna by se vsak povinnost spoluprce mla v textech smrnice
automaticky objevovat, pp. by mla bt stanovena jakmsi rmcovm pedpisem.

Vzhledem k dobrovolnosti casti na nkterch z projekt a jejich soukromoprvn povaze se
domnvme, ze by otzka propojen rejstku mla bt dna k diskuzi ministrm (Rad pro
konkurenceschopnost, pp. Rad pro justici a vnitro v rmci bodu e-Justice)
k jednomyslnmu souhlasu nad dalsm postupem. Nedojde-li k politickmu zvazku (a bez
ppadnho legislativnho nstroje), bude velmi obtzn vsechny clensk stty do vse
uvedench iniciativ zapojit (z dvod technickch, financnch atp.).

2. Vyesen otzky tkajc se zveejovn pobocek
Viz odpov k bodu 1.




V Praze dne 13.1.2010
